Jak funguje řazení komentářů#

Většina platforem řadí komentáře podle kombinace faktorů:

• Počet reakcí: Lajky, srdíčka, „To se mi líbí”
• Počet odpovědí: Komentáře vyvolávající diskuzi jsou upřednostňovány
• Čas publikování: Novější vs. starší
• Relevance: Algoritmus odhaduje, co vás zaujme
• Engagement uživatele: Komentáře od lidí, s nimiž interagujete

Klíčový poznatek: Algoritmus nehodnotí pravdivost ani kvalitu. Hodnotí pouze engagement – kolik lidí reaguje.

Proč jsou „zlé” komentáře nahoře#

Komentáře vyjadřující silné emoce (hněv, pobouření, strach) generují více reakcí než neutrální nebo vyvážené příspěvky. Proto:

• Provokativní komentář dostane 50 reakcí (ať už souhlasných nebo nesouhlasných)
• Vyvážený komentář dostane 5 reakcí
• Algoritmus zobrazí nahoře ten provokativní

A zde přichází ke slovu koordinovaná manipulace.

Co je bot#

Bot je automatizovaný účet ovládaný softwarem, nikoliv člověkem. Může:

• Publikovat příspěvky podle předem daného plánu
• Lajkovat obsah obsahující určitá klíčová slova
• Sdílet příspěvky od vybraných účtů
• Sledovat a být sledován pro budování „důvěryhodnosti”
• Reagovat předpřipravenými odpověďmi

Typy botů#

Jednoduché boty:

• Opakují stále stejné zprávy
• Mají generovaná jména (Jana12345678)
• Profilový obrázek chybí nebo je zjevně falešný
• Snadno rozpoznatelné

Sofistikované boty:

• Napodobují lidské chování (nepravidelné příspěvky, různorodý obsah)
• Mají propracované profily s historií
• Používají AI pro generování unikátních textů
• Téměř nerozpoznatelné od lidí

Cyborgy:

• Kombinace člověka a automatizace
• Člověk vytváří obsah, bot ho distribuuje
• Nebo bot vytváří obsah, člověk ho schvaluje
• Nejúčinnější a nejtěžší k detekci

Čísla#

Odhady hovoří o tom, že na velkých platformách:

• 5–15 % všech účtů jsou boti
• V určitých diskuzích může být podíl botů přes 50 %
• Jeden člověk může ovládat stovky botů

Co to znamená#

„Koordinované neautentické chování” (Coordinated Inauthentic Behavior, CIB) je termín, který používá Meta (Facebook) pro situace, kdy skupina účtů spolupracuje na manipulaci veřejné diskuze, přičemž tuto koordinaci skrývá.

Jde o něco jiného než:

• Běžné sdílení názorů (i koordinované, pokud je transparentní)
• Politické kampaně (pokud jsou označené)
• Aktivismus (pokud je autentický)

Jak vypadá v praxi#

Příklad: Komentáře pod článkem o Ukrajině

1. Článek je publikován v 9<00>
2. V 9<05> se objeví první komentář: „A co Amerika v Iráku?”
3. V 9<06>–9<15> dostane tento komentář 30 lajků od různých účtů
4. Algoritmus ho vyhodnotí jako „populární” a zobrazí nahoře
5. V 9<20> přichází skuteční čtenáři – vidí tento komentář jako první
6. Někteří z nich (kteří by jinak nereagovali) s ním souhlasí
7. Vzniká dojem konsenzu

Časové okno je klíčové: První hodina po publikování rozhoduje o tom, které komentáře budou dominovat. Proto jsou koordinované operace tak účinné.

Techniky amplifikace#

Lajkovací brigády: Stovky účtů automaticky lajkují obsah s určitými klíčovými slovy nebo od určitých uživatelů.

Cross-platformní amplifikace: Ten samý obsah je šířen současně na Facebooku, Twitteru, YouTube, Telegramu – čímž vzniká dojem „všudypřítomnosti”.

Falešné trending: Masové používání hashtagů, aby se téma dostalo do trendů.

Quote tweeting/sdílení: Stovky účtů sdílejí původní příspěvek, čímž zvyšují jeho dosah.

„Slavné” techniky#

1. Whataboutism Odvádění pozornosti od tématu poukazováním na (skutečné či domnělé) prohřešky druhé strany.

• „Rusko zaútočilo na Ukrajinu” → „A co Amerika v Iráku/Jugoslávii/Libyi?”

2. Gish gallop Zahlcení diskuze množstvím argumentů (i nepravdivých), na které není možné všechny odpovědět.

3. Sealioning Předstíraná zdvořilá žádost o „důkazy” a „vysvětlení”, jejímž skutečným cílem je vyčerpat oponenta.

4. JAQing off (Just Asking Questions) „Já se jen ptám” – kladení sugestivních otázek, které implikují odpověď.

• „Není zvláštní, že…?”
• „Proč se nikdo neptá na…?”
• „Co když to bylo jinak?”

5. Concern trolling Předstíraný zájem a starost, jejímž skutečným cílem je vnesení pochybností.

• „Já taky podporuji Ukrajinu, ALE…”

6. Moving the goalposts Když je argument vyvrácen, přesunutí diskuze jinam.

• „Ok, to nebyla invaze, ale proč NATO provokuje?”

Rozpoznávací znaky trollů#

• Profil: Nový účet, málo přátel, generické jméno nebo fotka
• Aktivita: Komentuje pouze politická témata, v nepřirozených hodinách
• Obsah: Opakující se formulace, kopírované texty
• Reakce: Neodpovídá na konkrétní argumenty, jen opakuje teze
• Emoce: Vyhrocené, černobílé, bez nuancí

Jak funguje algoritmické řazení#

Sociální sítě používají strojové učení k predikci, který obsah uživatele zaujme. Faktory zahrnují:

• Historické chování: Na co jste klikali, co jste lajkovali
• Podobní uživatelé: Co zaujalo lidi s podobným profilem
• Engagement signály: Jak lidé na obsah reagují
• Čerstvost: Novější obsah je upřednostňován
• Typ obsahu: Video, obrázky, text mají různou váhu

Proč algoritmus pomáhá dezinformacím#

• Emoce = engagement: Obsah vyvolávající hněv, strach nebo pobouření má vyšší engagement
• Kontroverzní = klikatelné: Lidé klikají na kontroverzní titulky
• Echo chambers: Algoritmus vám ukazuje více toho, s čím souhlasíte
• Virální = viditelné: Co hodně lidí sdílí, je považováno za „kvalitní”

Algoritmus nerozlišuje pravdu od lži. Rozlišuje pouze to, co generuje engagement.

Praktický příklad#

Člověk jednou klikne na článek kritizující EU (třeba z legitimního zájmu o téma).

Algoritmus zaregistruje: „Tento uživatel se zajímá o kritiku EU.”

Další den mu nabídne: Více článků kritizujících EU.

Člověk klikne znovu (protože to je teď to, co vidí).

Algoritmus: „Aha, správně jsem odhadl!” → ještě více kritiky EU.

Za měsíc: Feed tohoto člověka je plný antieuropejského obsahu, i když jeho původní zájem byl neutrální.

Toto není konspirace – je to přirozený důsledek optimalizace na engagement.

Věčná otázka#

Když vidíme, jak sociální sítě přetékají dezinformacemi, koordinovanými kampaněmi a obsahem, který prokazatelně škodí společnosti, nabízí se otázka: Proč majitelé a provozovatelé platforem nezasáhnou? Vědí přece, co se děje. Mají data. Mají technologie na detekci. Proč to tolerují?

Odpověď je méně vzrušující, než by se čekalo – a o to znepokojivější.

Důvod #1: Engagement = peníze#

Základní byznys model sociálních sítí je prostý:

1. Uživatelé tráví čas na platformě
2. Platforma jim zobrazuje reklamy
3. Inzerenti platí za zobrazení
4. Čím víc času = čím víc reklam = čím víc peněz

A co drží lidi na platformě nejdéle? Emoce. Konkrétně:

• Hněv
• Strach
• Pobouření
• Konflikt

Dezinformace, konspirační teorie, polarizující obsah – to všechno generuje masivní engagement. Lidé komentují, hádají se, sdílejí, reagují, vracejí se. Algoritmus tento obsah odměňuje, protože plní KPI.

Kdyby platformy důsledně mazaly dezinformace, jejich metriky by šly dolů. A s nimi cena akcií. A s ní bonusy managementu.

Důvod #2: Moderace je nákladná a nepopulární#

Skutečná moderace obsahu v měřítku globální platformy je:

• Drahá: Miliony příspěvků denně, potřeba lidských moderátorů i pro kontrolu AI
• Pomalá: Než se obsah posoudí, už se rozšířil
• Kontroverzní: Každé smazání někdo kritizuje jako „cenzuru”
• Právně riskantní: V různých jurisdikcích platí různá pravidla

Z pohledu managementu: Proč investovat miliardy do něčeho, co snižuje engagement, štve část uživatelů a vytváří právní rizika?

Důvod #3: Falešná neutralita jako štít#

Platformy se dlouho schovávaly za narativ „jsme jen neutrální infrastruktura”:

• „My obsah nevytváříme, jen ho hostujeme”
• „Svoboda slova znamená nechat všechny mluvit”
• „Kdo jsme my, abychom rozhodovali o pravdě?”

Tato pozice je intelektuálně nečestná (algoritmy aktivně obsah řadí a zesilují – to není neutralita), ale právně a PR-ově pohodlná.

Důvod #4: Kdo křičí hlasitěji#

Když platforma zasáhne proti dezinformacím:

• Kritici moderace (často dobře organizovaní) spustí kampaň o „cenzuře”
• Politici hrozí regulací, obviněními z předpojatosti
• Média píší o „kontroverzním rozhodnutí”

Když platforma nezasáhne:

• Kritici dezinformací si stěžují, ale méně koordinovaně
• Oběti dezinformací jsou rozptýlené, neorganizované
• Dlouhodobé škody jsou abstraktní a těžko připisatelné

Z pohledu krizového managementu: Nezasahovat je cesta menšího odporu.

Důvod #5: Geopolitická opatrnost#

Globální platformy operují na trzích s různými režimy:

• Příliš tvrdý zásah proti proruským dezinformacím → problémy v Rusku a u jeho spojenců
• Příliš tvrdý zásah proti pročínským narativům → problémy v Číně
• Jakýkoliv zásah → někdo řekne „politická předpojatost”

„Neutralita” (tj. nezasahování) je pohodlnější než jasná pozice, která by mohla stát trh nebo vyvolat odvetu.

Důvod #6: Někteří s tím sympatizují#

Je třeba přiznat i nepříjemnou možnost: Část lidí ve vedení platforem s dezinformačními narativy sympatizuje.

Ne nutně proto, že by byli „agenti Kremlu”, ale protože:

• Sdílejí libertariánský odpor k „elitám” a institucím
• Věří, že „obě strany jsou stejné”
• Radikalizovali se ve vlastních bublinách
• Považují „mainstream” za nepřítele

Když lidé v řídících pozicích platformy osobně sdílejí konspirační teorie, těžko čekat, že platforma proti nim zasáhne.

Důvod #7: Zisk nade vše – známý vzorec#

Je to stejný vzorec jako u farmaceutického průmyslu, který jsme popisovali v kapitole 4:

Systém vytváří pobídky, které jsou v přímém rozporu se zájmem společnosti.

Co by muselo nastat, aby se to změnilo?#

• Regulace s zuby: Skutečné sankce za nečinnost, ne jen pokuty „na provoz”
• Změna byznys modelu: Předplatné místo reklam? Ale kdo by platil?
• Odliv uživatelů: Ale kam? Všechny velké platformy mají stejné problémy
• Osobní odpovědnost: Management nesoucí právní důsledky za škody

Dokud budou platformy vydělávat na chaosu víc než na pořádku, chaos bude pokračovat.

Facebook/Meta#

• Největší dosah v ČR v demografii 35+
• Skupiny jsou klíčovým nástrojem šíření
• Algoritmus silně upřednostňuje obsah z přátel a skupin
• Komentářové sekce pod zpravodajstvím jsou bojištěm

Twitter/X#

• Menší dosah, ale větší vliv na novináře a politiky
• Trendy jsou snadno manipulovatelné
• Quote tweety umožňují efektivní brigading
• V posledních letech výrazně omezená moderace

YouTube#

• Druhý největší vyhledávač na světě
• „Doporučená videa” jsou algoritmická past
• Komentáře jsou méně moderované
• Dlouhá videa = velký prostor pro dezinformace

Telegram#

• Minimální moderace
• Anonymita
• Skupiny s tisíci členy
• Koordinační centrum pro kampaně

TikTok#

• Nejmladší demografika
• Extrémně silný algoritmus
• Krátký formát neumožňuje nuance
• Rychlá viralizace

Krok za krokem#

1. Připravenost: Před publikováním důležitého článku jsou koordinátoři připraveni. Mají:

• Předpřipravené komentáře pro různé scénáře
• Sítě účtů připravených k akci
• Lajkovací sítě v pohotovosti

2. Rychlá reakce: Do 5–10 minut od publikování jsou první komentáře venku.

3. Masové lajkování: Během další hodiny dostane komentář 50–200 lajků z koordinované sítě.

4. Algoritmická odměna: Platforma vyhodnotí komentář jako „populární” a zobrazí ho nahoře.

5. Organická amplifikace: Skuteční uživatelé, kteří s komentářem souhlasí, ho dále lajkují.

6. Spirála potvrzení: Další uživatelé vidí: „Nejlajkovanější komentář říká X” → vzniká dojem konsenzu.

Proč organičtí uživatelé „nestíhají”#

• Koordinovaná síť je rychlejší než jednotlivec
• První komentáře definují tón diskuze
• Lidé jsou sociální – připojují se k „vítěznému” názoru
• Algoritmické znevýhodnění pozdních komentářů
• Kognitivní únava – většina lidí nechce vstupovat do „nepřátelské” diskuze

Na úrovni jednotlivce#

1. Uvědomění:

• Pamatujte, že komentáře ≠ veřejné mínění
• Počet lajků ≠ pravda
• První komentáře ≠ nejkvalitnější

2. Hygiena konzumace:

• Nekonzumujte zprávy jen z feedu
• Aktivně vyhledávejte různé zdroje
• Omezte čas na sociálních sítích
• Všímejte si svých emocí – manipulace cílí na emoce

3. Kritické čtení:

• Kdo to píše? Jaký má profil?
• Proč právě teď? Proč právě zde?
• Jaký je kontext? Co chybí?

4. Nešířte automaticky:

• Než sdílíte, ověřte
• Emocionálně nabitý obsah je často manipulativní
• „Tohle MUSÍŠ vidět!” = červená vlajka

Na úrovni platforem#

• Transparentnost algoritmů: Veřejnost by měla rozumět tomu, jak je obsah řazen
• Detekce CIB: Lepší nástroje pro odhalování koordinované manipulace
• Zpomalení virality: „Friction” před sdílením kontroverzního obsahu
• Kontextové štítky: Označování sporných témat s odkazy na ověřené zdroje
• Odpovědnost za design: Uvědomění, že engagement-maximalizace má společenské náklady

Na úrovni společnosti#

• Mediální gramotnost ve školách: Od základní školy
• Podpora kvalitní žurnalistiky: Investigace dezinformačních sítí
• Regulace s rozumem: Bez cenzury, ale s odpovědností platforem
• Veřejná diskuze: Pojmenování problému bez stigmatizace uživatelů