Strukturální zranitelnosti#

EU má několik vlastností, které ji činí snadným terčem:

• Vzdálenost: Brusel je daleko – fyzicky i mentálně. Většina lidí netuší, jak EU skutečně funguje.
• Komplexita: Instituce jsou složité a nepřehledné. Málokdo rozumí rozdílu mezi Komisí, Radou a Parlamentem.
• Abstraktnost: EU není hmatatelná – není to člověk, není to budova, kterou vidíte.
• Demokratický deficit: Určitá pravda na kritice nedostatečné demokratické legitimity existuje.
• „Oni” vs. „my”: EU se snadno prezentuje jako „cizí síla”, která „nám” diktuje.

Reálné problémy#

Je fér přiznat, že EU skutečně má problémy, které kritiku ospravedlňují:

• Regulatorní zátěž: Některé směrnice jsou skutečně přehnaně detailní nebo odtržené od reality
• Lobbing: Vliv korporátních zájmů na evropskou legislativu je dokumentovaný
• Nerovnováha: Některé politiky zvýhodňují bohatší členské státy
• Komunikační selhání: EU chronicky selhává ve vysvětlování svých rozhodnutí veřejnosti
• Green Deal: Některé aspekty zelené politiky skutečně dopadají nerovnoměrně na různé skupiny

Tyto problémy jsou reálné. Manipulace nespočívá v jejich vymýšlení, ale v jejich selektivním zveličování při současném ignorování přínosů a přidávání falešných obvinění.

Proč právě toto téma#

Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu) se stal jedním z nejexploatovanějších témat hybridní války. Proč?

• Dopadá na každodenní život: Ceny energií, auta, vytápění – to jsou věci, které lidé přímo cítí
• Vytváří „poražené”: Farmáři, průmysl, majitelé starších aut – někdo na transformaci doplácí
• Je komplexní: Málokdo rozumí detailům, což usnadňuje dezinterpretaci
• Má morální náboj: Téma klimatu vyvolává silné emoce na obou stranách
• Spojuje různé skupiny: Ekonomicky frustrované, klimaskeptiky, odpůrce EU, konzervativce

Legitimní kritika#

Existuje řada legitimních námitek vůči Green Dealu:

• Tempo transformace může být pro některé sektory nezvládnutelné
• Sociální dopady nejsou vždy dostatečně kompenzovány
• Evropa sama nevyřeší globální problém, pokud ostatní nepůjdou stejnou cestou
• Některá opatření jsou technokratická a nepřihlížejí k místním specifikům
• Jaderná energie je v diskuzi marginalizována z ideologických důvodů

Manipulativní verze#

Vedle legitimní kritiky však existují cíleně šířené dezinformace:

• „Green Deal zakáže auta a maso” (zkreslení)
• „EU chce zničit evropské zemědělství ve prospěch dovozu” (polopravda vytržená z kontextu)
• „Za Green Dealem stojí Soros/Gates/globalisté” (konspirační teorie)
• „Cílem je zchudnutí Evropy, aby ji ovládla globální elita” (nesmysl)
• „Rusko a Čína se zelenému šílenství smějí” (manipulativní rámování)

Co je trollí farma#

Trollí farma je organizované pracoviště, kde zaměstnanci systematicky vytvářejí a šíří obsah na sociálních sítích. Nejznámější je ruská Internet Research Agency (IRA) v Petrohradu, ale podobná centra existují i jinde.

Struktura a fungování#

Typická trollí farma má:

Oddělení tvorby obsahu:

• Autoři textů, memes, videí
• Specialisté na různé platformy (Facebook, Twitter/X, YouTube, Telegram, TikTok)
• Překladatelé pro různé jazykové mutace

Oddělení distribuce:

• Správci stovek až tisíců falešných účtů
• Operátoři botnetů (automatizovaných účtů)
• Koordinátoři kampaní

Analytické oddělení:

• Monitoring trendů a reakcí
• Identifikace účinných témat
• Měření dopadu

Denní rutina trolla#

Typický pracovní den může vypadat takto:

1. Ranní porada: Zadání témat dne (např. „dnes Green Deal – zaměřit se na farmáře”)
2. Monitoring: Sledování, co je trending, kde jsou „horké” diskuze
3. Tvorba obsahu: Psaní komentářů, příspěvků, odpovědí
4. Distribuce: Publikování z různých účtů, lajkování, sdílení
5. Amplifikace: Vzájemná podpora mezi účty farmy
6. Reporting: Hlášení výsledků a statistik

Falešné účty a persony#

Každý troll spravuje typicky 5–20 „person” – falešných identit s:

• Profilovým obrázkem (často ukradený nebo AI generovaný)
• Historií příspěvků (aby účet vypadal autenticky)
• „Osobností” (lokální patriot, starostlivá matka, frustrovaný živnostník…)
• Sítí „přátel” (další falešné účty)

Techniky manipulace#

Astroturfing: Vytváření iluze grassroots (lidového) hnutí. Stovky účtů publikují podobný obsah, čímž vzniká dojem, že „všichni si to myslí”.

Brigading: Koordinovaný útok na určitý příspěvek, článek nebo osobu. Desítky účtů najednou komentují, hodnotí negativně, nahlašují.

Agenda setting: Opakované zviditelňování určitých témat, dokud je nepřevezme i mainstream („o čem se mluví”).

Wedge driving: Prohlubování existujících společenských rozporů. Cílem není přesvědčit, ale rozdělit.

Whataboutism: Na každou kritiku Ruska odpověď „A co Amerika/NATO/EU?”, čímž se relativizuje a odvádí pozornost.

Konkrétní příklad: Anti-EU kampaň#

Představme si koordinovanou akci proti Green Dealu:

Hodina 0: Centrála rozešle téma: „EU regulace zabíjí české farmáře”

Hodina 1: Autoři vytvoří:

• Meme s českým traktorem a textem „Díky, Bruseli!”
• Falešný „osobní příběh” farmáře, který kvůli regulacím krachuje
• Komentáře typu „To je konec českého zemědělství”

Hodina 2-4: Distribuce:

• 50 účtů sdílí meme
• 100 účtů lajkuje
• 30 účtů komentuje „osobní příběh” souhlasně

Hodina 5-8: Amplifikace:

• Skuteční uživatelé začínají sdílet (netuší, že jde o kampaň)
• Algoritmus zaregistruje „virální” obsah a zvýší dosah
• Téma se objevuje v trendech

Hodina 9-12: Mainstream pickup:

• Některá média „informují” o „vlně kritiky na sociálních sítích”
• Politici reagují – a tím téma dále legitimizují

Specifika české scény#

Česká republika je specifická v několika ohledech:

• Historická zkušenost: Paměť na sovětskou okupaci by měla být imunitou – ale pro část populace je naopak základem protiamerikanismu
• Jazyková bariéra: Čeština omezuje přímý vliv anglicky psané dezinformační scény
• Silná alternativní scéna: Dezinformační weby mají v ČR relativně velký dosah
• Politická reprezentace: Některé politické síly aktivně spolupracují s dezinformační scénou

Konkrétní aktéři#

V českém prostředí můžeme identifikovat několik vrstev:

Přímí propagandisté: Weby a osobnosti s prokazatelnými vazbami na ruské zájmy

„Užiteční”: Ti, kdo šíří proruské narativy z přesvědčení, bez přímého napojení

Oportunisté: Podnikatelé v dezinformačním byznysu – na narativech vydělávají

Političtí aktéři: Politici využívající antieuropeismus pro vlastní agendu

Nejúčinnější narativy#

V českém kontextu nejvíce zabírá:

• „EU nám diktuje” (apel na národní suverenitu)
• „Za Green Deal zaplatíme my, ne Německo” (ekonomická frustrace)
• „Bruselští úředníci nechápou naši realitu” (pocit odcizení)
• „Visegrád/střední Evropa vs. západ” (regionální identita)
• „Odklon od USA, neutralita jako Rakousko” (pacifistické/antiamerické)

Psychologické mechanismy#

• Konfirmační zkreslení: Lidé vyhledávají informace potvrzující jejich přesvědčení
• Efekt pouhé expozice: Čím častěji něco vidíme, tím víc tomu věříme
• Sociální důkaz: „Všichni si to myslí” (i když to jsou boti)
• In-group/out-group: „My” (národ, normální lidé) vs. „oni” (EU, elity)
• Frustrace hledající viníka: Reálné problémy + nabídnutý viník = přesvědčivý příběh

Algoritmické zesílení#

Sociální sítě jsou designované tak, aby maximalizovaly engagement (zapojení). To znamená upřednostňování obsahu, který vyvolává silné emoce – a nenávist k EU silné emoce vyvolává spolehlivě.

Algoritmus nerozlišuje mezi organickým a koordinovaným obsahem. Pokud 100 účtů lajkne příspěvek, algoritmus to interpretuje jako „kvalitní obsah” a ukáže ho dalším lidem.

Co nefunguje#

• Ignorování: Dezinformace se samy nevyvrátí
• Plošná cenzura: Vytváří mučedníky a posiluje narativ o umlčování
• Povýšená „osvěta”: „My vám vysvětlíme, jak to je doopravdy” nefunguje

Co může pomoci#

• Transparentnost EU: Srozumitelná komunikace, přiznávání chyb, vysvětlování rozhodnutí
• Adresování reálných problémů: Pokud Green Deal někoho poškozuje, je třeba to řešit – ne jen říkat, že si stěžují kvůli dezinformacím
• Platform accountability: Tlak na sociální sítě, aby řešily koordinované kampaně
• Mediální gramotnost: Vzdělávání veřejnosti v rozpoznávání manipulace
• Podpora kvalitní žurnalistiky: Investigace trollích farem, odhalování koordinovaných kampaní

Klíčové rozlišení#

Legitimní kritik EU:

• Pojmenovává konkrétní problémy
• Navrhuje řešení nebo reformy
• Uznává i pozitiva
• Chce EU zlepšit

Nástroj hybridní války:

• Generalizuje („EU je zlo”)
• Nenabízí konstruktivní alternativu
• Ignoruje kontext a přínosy
• Chce EU zničit (nebo paralyzovat)

Hranice není vždy ostrá – a o to je situace složitější.